Jste zde

Léto s dědou Komárkem - chaloupka Jeníkov

Na kraji lesa kdesi na Vysočině v roubeném srubu žil, byl děda Komárek..

Prázdniny s dědou Komárkem

(3.-11.7. 2009 - starší kluci)

Letošní místo pro letní tábor pro děti se nacházelo v Jeníkově. Tábor probíhal od 3. do 11. 7., byl pro chlapce od 11-ti do 15-ti let. Když jsem v únoru poprvé přijel na místo, kde budeme trávit společné chvíle, hned se mi objevil před očima domeček dědy Komárka. Elektřina, voda a další věci, které máme doma, bychom tady hledali marně. Srub se třemi místnostmi obklopený lesem, loukou a Žďárskými vrchy. Z jedné místnosti jsme udělali kuchyň a jídelnu. Do druhé místnosti jsme se nastěhovali my vedoucí (Bodlina, Marek, Ivet, Lída a já) a třetí místnost (ta největší) zbyla pro 7 kluků (Vašek, Ríša, Tonda, Pepa, Jirka, Fanda a Patrik).

Když přijeli kluci a hned hledali v místnosti postele a zástrčku na mobil, tak ještě netušili, co všechno najdou a nenajdou. Odpoledne jsme se všichni sešli, udělali jsme seznamovací kroužek a udělali věci, které bylo potřeba ještě udělat před fotbálkem – vykopat jámu na biologický odpad, zpřístupnit studánku, zprovoznit umývárku, …

První noc, když jsme dodělali nástěnku a už jsem šel pro louče na noční hru, tak jsme měli nečekanou návštěvu z Hlinska. Druhý den kluci zjistili název celotáborovky – Prázdniny s dědou Komárkem. První velikou hru jsme šli hrát do lesa. Dětem jsme nalepili papírky s číslicemi na hlavu a ony museli zjistit číslo ostatních. Velmi zábavná hra, jak pro hrající, tak i pro lepiče s čísly. Neděle se odehrávala ve veliké pohodě. Ráno jsme zašli do kostela do Kameniček. A když jsme vrátili zpět, čekalo na nás veliké překvapení od kuchařek. Nedělní oběd – řízky!!! Olizovali jsme se celý den. Odpoledne jsme vytáhli vzduchovku a kluci si zastříleli na terčík. Bylo krásné sledovat a poslouchat radost z každé povedené trefy, kterých nebylo opravdu málo. V pondělí jsme se vydali na dvoudenní výlet po Žďárských vrších. Autobusem jsme se nechali zavést do Svratky a dál už pokračovali po svých kolem golfového hřiště na Karlštejn přes Zkamenělý zámek až k Devítim skalám, kde jsme přenocovali. V následujících dnech jsme navštívili plavecký bazén v Hlinsku a zastříleli jsme si z luků. Nikdy mě nenapadlo, že sběr šípů nás bavilo pomalu víc, než samotné střílení. Přeci jen vzduchovkou nám to šlo líp. Nechyběli další hry jako Šiškovaná v lese, Piráti, „Bejzbol“, ani oblíbený turnaj v Pepíčku pípni. V jeden den, kdy si kluci měli uvařit oběd sami, se stal jediný úraz našeho pobytu. Všechno dopadlo dobře. Polívka všem chutnala a doktor ruku řádně ošetřil.

Na konci tábora nás čekala pokladovka. Kluci při ní museli obejít kus cesty, při níž plnili úkoly a rozšifrovávali zašifrované zprávy, které jim pomáhaly nalézt poklad. Poklad museli najít pomocí buzoly. Kluci krokovali a opravdu důkladně koukali, kde by mohl být poklad ukrytý. Nakonec ho našli v trávě; pomaličku se měnil v hnůj. Ale hnůj nehnůj … ;-) V pokladu kluci nalezli dobroty, hrníčky, trička a ještě kuřátka na večerní grilovačku. Jako poslední na řadu přišla společná fotka ve stejných tričkách s úsměvem na tváři, že jsme to všichni úspěšně zvládli.

Tímto bych chtěl poděkovat všem „našim“ dětem za to, že se vydali trávit dobrodružství do krásné krajiny Žďárských vrchů, za jejich hlášky a zpříjemnění nálady. Dále děkuji vedoucím za trpělivost a přípravu tábora a veliké DÍKY patří kuchařkám, protože to, co dokazovali ukuchtit, mě dostávalo a vždycky jsem se ke stolu těšil.