Tak jsme se domluvili a v pátek 24. 6. tam vyrazili. Bylo nás tedy jen pár, ale aspoň jsme se vešli akorát do jednoho auta. Cestou jsme skoro ani jednou nezabloudili a proto jsme dorazili chvíli před 6. do Dolních Kounic. A hned jsme se zúčastnili zahajovací mše v kostele sv. Petra a Pavla na náměstí. Sice v průběhu mše začal hořet lustr, ale nikomu to moc nevadilo a v klidu se pokračovalo dále.

Po mši bylo třeba vyřešit, kde celý víkend přežijeme. Proto jsme ve stanovém městečku vztyčili naše dva paláce a ještě než začala hrát první kapela, zhltli jsme večeři, kterou jsme si sami namazali. A pak už hurá na kapelu JASNO. 

Všechno se odehrávalo na pódiu umístěném v bývalém kostele u kláštera. A tak jsme poslouchali a užívali si. Po první kapele, která nás mile překvapila, přišel na řadu Michal Horák a jeho písničky. Tam se nedalo očekávat nic jiného, než že to bude skvělé, a taky že bylo. A na závěr dne nám zahrála chválová kapela Adonai. Skvělé písničky sice trochu překazil déšť, ale poté co se někdo schoval do klášterního ochozu a někdo jiný se přidal ke kapele na pódiu, zpívalo a hrálo se dále.

A poslední dva posluchači z naší skupiny, Šalut s Kívdulem, kteří tou dobou ještě nespali ve stanu, se tam v pauze mezi přívaly deště odebrali také. 

Sobota začala hezky. Před naším stanem se objevila taška plná jídla. Pak se tedy ukázalo, že se tam nezjevila sama od sebe, ale že ji z obchodu přinesl Šalut, který si přivstal a byl se projít po okolí. O půl desáté byla mše svatá a následovalo několik vystoupení různých schol. Tak jsme poslouchali a inspirovali se, čím zlepšit náš zpěv v Krucemburku.

Ač byla na festivalu možnost upéci si vlastní pizzu nebo si dát palačinku, klobásu a další, brzy odpoledne jsme pobrali naše nejdůležitější věci pro vaření a na jednom krásném místě s výhledem si uvařili oběd. A pak rychle zase zpátky, protože holky se přihlásily na workshop vyrábění barefoot. Mezitím byla možnost i jiných workshopů jako třeba míchání koktejlů, modlitba tancem nebo hudební workshop s Pavlem Helanem. 

A od 5 zase začínaly na pódiu hrát kapely. Poté nás ale nikoho moc nenadchl rapový žánr a proto jsme se radši odebrali na hřiště, kde jsme se seznámili s několika dalšími nefanoušky rapu. Pavel Helan ale byla jasná volba. Následně před kavárničkou byla Drum show, hodně hluku, křiku, poskakování a tleskání do rytmu. Až z toho bolely ruce. A hned potom Kateřina Marie Tichá & Bandjeez, prostě paráda. Den byl zakončen už klasicky, klidnou chválovou kapelou, tentokrát Timothy.

V neděli byla ráno opět mše svatá, sice v úmorném vedru na sluníčku, ale přežili to všichni. A po mši, na závěr celého víkendu, zahrálo Prague Cello Trio, něco vážnějšího, něco moderního a vůbec nám nevadilo, že byli vlastně čtyři. A pak už jen cesta domů.  

Uvidíme jak to dopadne příští rok, ale za mě osobně bych se tam vydal zas, tak třeba se to povede a i ve větším počtu. 

Kívdul