V den odletu jsme se sešli před raketou, do které jsme v zápětí nastoupili. Raketa nás donesla na planetu Arctus IX, přímo k první budově naší kolonizace. Před vstupem do budovy nás hlavní kapitán výpravy rozdělil do jednotek tak, aby každá jednotka byla schopna plnit úkoly nutné k našemu přežití.

Schopnost těchto týmů byla hned ověřena prvním úkolem. Cílem bylo vytvořit reprezentativní vlajku týmu a to za nepříznivých okolností.

Vlajky celkem ušly, avšak vlajkami to nekončilo. Naše bezpečnostní senzory vypověděly službu! Stejně tak mezigalaktické komunikační systémy.

Ve chvíli, kdy by se každý nejradši zachumlal do spacáku a spal, jsme měli vážný problém. Poloospalí jsme sestavili provizorní bezpečnostní senzory. Ty jsme, ještě v noci, rozestavěli kolem kolonie.

Provizorní senzory nám pomohly se zabezpečit. Tímto zabezpečením jsme dali čas našim enginmajstrům, kterým se povedlo opravit a rozšířit původní senzory.

Hned po nahození hlavního systému jsme dokázali lokalizovat formy života a vrak lodi.

Vrak lodi k našemu překvapení byl starší model naší lodi se stejným cílem. Kolonizovat Arcturus IX. K našemu štěstí, většina součástek byla kompatibilní s naší lodí. Po krátkém sběru součástek a následné dopravě k lodi jsme obnovili kontak s planetou Zemí.

Nakonec se ukázalo, že formy života byly pochodující humanoidní postavy. Po krátkém sledování se nám povedlo s nimi vytvořit kontakt. Tyto postavy se bály stínu a uctívaly slunce. Důvodem jejich pochodu bylo zničení jejich domoviny.

Povedlo se nám s nimi dohodnout na alianci s jedinou podmínkou. Tou podmínkou byla výstavba nových domků pro "vesničany".

Krátce po utvoření aliance nás vesničani nařknuli ze zničení jejich vzdálené osady. Naštěstí, rychlou debatou se nám podařilo ujistit vesničany, že není v našem zájmu ničit jejich obydlí. Zároveň jsme se dohodli na prověření informací o vzdálené osadě. To se bohužel nedalo v jeden den, proto jsme se připravili na dvoudenní výpravu.

Byla to dálka. Byla nám zima. Zastavit nás to stejně nemohlo. Tyto postavy se bály stínu a uctívaly slunce. Výsledkem naší výpravy bylo potvrzení informací. Dokonce se nám podařilo přistihnout agresora při činu. Tři muži v černém odváděli a bičovali dva nevinné vesničany. Sice se nám nepodařilo nikoho z nich lapit, ale pomoct dvěma vesničanům, bylo pro nás dost dobré. Muži v černém nám unikli!

Návrat z dvoudenní výpravy nebyl zrovna nejklidnější, poněvadž jsme se dozvěděli o přícchodu inspektora. Jeho přichod jsme oslavili zpěvem, aby nám snad při hodnocení přilepšil.

Inspektor měl přísnou povahu a vševidící oči, ale on sám uznal, že na naší stanici se jede podle předpisů. Pro naše správné nasazení nám daroval zásoby, prostředky a lepší vybavení ke kolonizaci.

To se nelíbilo můžům v černém. Proto se nás snažili oloupit při přenosu zásob do našich skladišť. Ztráty jsme měli, avšak byly zanedbatelné.

Díky nově nabytým prostředkům jsme mohli kolonizaci posunout na úplně jinou úroveň. Nejen, že se nám zrychlil celý systém, ale tak se nám otevřela možnost přenosu obrazu a zvuku zpět na Zemi. 

Naše vedení proto rozhodlo o vytvoření propagačních materiálů naší kolonie v podobě reklam. Cílem těchto reklam mělo být posílení kultury planety Arcturus IX a hlavně nábor nové pracovní síly.

S novým personálem se nám povedlo odhalit rušičku signálu můžů v černém. Teď už jen zbývalo ji deaktivovat.

Deaktivovat rušičku by bylo celkem jednoduché, ale dostat se k rušičce bylo už o něčem jiném. Rušičku chránil bitevní křižník s elitními jednotkami mužů v černém. Uštědřil nám spoustu kritických zásahů. K jejich smůle, nás bylo víc. Tudíž, probojovat se skrz nebyl problém, deaktivovat rušičku jakbysmet.

Po deaktivaci rušičky jsme dokázali lokalizovat generátor štítů bunkru bose. Nenápadně jsme se k němu připlížili a zničili postupně segment po segmentu.

Zničení všech segmentů štítu nám umožnilo se ke generátoru přiblížit. Zde, v databázi systému, se nám podařilo odhalit souřadnice bunkru bose. Hned jsme tam vlítli, všechny bosovy kumpány zneškodnili a samotného bose odvedli na základnu. Dokonce jsme ho i krmili.

V bosových věcech se nám povedlo najít jeho osobní to-do list. Jedním z bodů byla kontrola mučírny. Proto jsme jménem bose v předepsaný čas volali do mučírny. Poměrně krátkým telefonátem se nám povedlo získat pozici mučírny.

Následovalo osvobození mučených a zatknutí mučitelů. Mučení nám za svou záchranu napomohli k nalezení pokladu. Poklad se nám nakonec povedlo nalézt! Nezbylo nic jiného, než to oslavit s kuřetem!

Naše práce na planetě Arcturus IX byla hotova a my směřovali domů, zpět na planetu Zem.

Za rok znovu?