Rok se s rokem sešel a nastal čas dalšího ročníku Kefasfestu. Letos jsme se již nevešli do jednoho auta, proto se dva Brňáci vydali na cestu po vlastní ose. Celkem se nás tedy na parkovišti v Dolních Kounicích sešlo šest.

Po onáramkování, postavení stanů a zahnání hladu jsme již vyrazili do areálu kláštera Rosa Coelu, abychom zahájili tento hudební festival koncertem Pavla Čadka. Jak postupoval večer, přibývali účastníci a na pódiu Pavla vystřídal Michal Horák. Jedinečná příležitost těchto dvou vystupujících po sobě nedala jinou možnost, než aby spolu zahráli jejich jediný duet. A po této taneční smršti se celá atmosféra zklidnila v rytmech Adorare.

Sobotní ráno začalo snídani a mší, po níž následovala přehlídka schol. První odpolední aktivitou měla být plavba na lodičkách. Tou dobou jsme ale zjistili, že ani samotní organizátoři neví, kde se lodičky nachází, naštěstí ale čím víc lidí hledá, tím je větší pravděpodobnost, že najde, sice ne to místo, ale někoho, kdo ví, kde má hledat - lodičky byly nalezeny a Verča s Kiki se vydaly na svou plavbu. Brzké odpoledne bylo ale i dobou workshopů, kdy většina z nás zamířila na výrobu barefootek. 

Botky vyrobeny, čas na jinou aktivitu a tou se pro nás stal sport. Po vyzkoušení frisbee, fotbalu i házené si nás ale všechny získal vodní fotbal. Slečny do toho sice šly s pocitem, že budou mít mokré snad jenom nohy, ale nakonec si to všichni užili, a všichni jsme byli mokří od hlavy až k patě. Ale radostné běhání ve vodě vystřídal běh k pódiu, kde už začínala hrát kapela Way to go. Tak málo nás dělilo od chycení CDčka, ale alespoň máme fotku a taky zážitek.

Po přídavku jsme se přesunuli ven, kde již začínala show od Drum factory, která byla stejně pozoruhodná, jako minulý rok. Potom ale už přišel hřeb večera, vystoupení, na které všichni čekali - růžová Tereza Mašková. Bylo to úžasné, akční, nabíjející, prostě paráda. No a večer nemohl skončit jinak, než v duchu chval. Sobotní chválovou kapelou byla skupina Alive, která rozhodně naživu byla a neuvěřitelně moc plná energie. Ale to už přišel čas na spánek.

Neděle byla skvělým ukončením báječného festivalu. Po mši byl koncert Pavla Helana, který byl jednoduše vtipný, ale věřím, že nikdo nelitoval, že zde zůstal i na poslední koncert.

A teď už nezbývá než se vrátit do posledního týdne školy a těšit se na příští rok a na to, co přinese další ročník Kefasfestu.

Za účastníky Marťa