Hned první noc jsme pro odletěly do Kanady a myslely jsme si, že si užijeme pohodový týden poznáváním jejích krás. Ale všechno se zvrtlo už druhou noc... Probudil nás hrozný hluk a zjistily jsme, že všem našim vedoucím někdo píchnul do těla neznámou látku.

Vydaly jsme se na pole a tajemné tvory, kteří to způsobili, pochytaly. Jenže do rána se vypařili (doslova). Snažily jsme se o nich i o té látce zjistit více, ale kanadská vláda nám nařídila, abychom se o to nezajímaly. Naštěstí nám pomohl Vláďa, člen vlády, který pochopil, že je třeba s tím něco dělat. A to, co jsme zjistily, bylo naprosto šokující...

Ti tvorové (nočníci) byli lidé, na kterých byla zkoušena nová látka, po které by mohli vidět ve tmě. Bohužel pokus špatně dopadl a oni v tomto stádiu už denní světlo nemohli přežít. A co je nejhorší? Nakazili naše vedoucí... Ale přece musí existovat nějaký lék! A my ho šly najít. Začaly jsme tím, že jsme se vydaly hledat laboratoř, ve které byly ty pokusy prováděny. Laboratoř sice byla v jeskyni a ne v Dukovanech, jak jsme si původně myslely, ale prohlídka elektrárny stála za to. Díky šifrovaným informacím z laboratoře jsme zjistily, že jakýsi Tonda byl z té smrtelné nemoci vyléčen...

Jenže Tonda pracuje v cirkusu a tak se z nás musely stát cirkusačky, abychom si s ním mohly promluvit... Díky Tondovi jsme mohly uvařit potřebné léky a potom jsme se vydaly najít další nočníky, abychom to mohly vyzkoušet. Šlo to dobře, až na to, že cestou zpět nás zatkli členové vlády za to, že jsme bez jejich povolení pokračovaly v pátrání. A jak to dopadlo? Dobře! Vláda nás nakonec pustila, když se zjistilo, že lék funguje, vedoucí se uzdravily a kuřata byla stejně dobrá jako každy rok.